Osm předpovědí z Gartner Tech Growth & Innovation konference

Jedním z témat Gartner Tech Growth & Innovation Conference v Londýně bylo osm předpovědí, jimž by měli věnovat pozornost jak dodavatelé, tak uživatelé.

Oblast technologií

Do roku 2022 začne většina velkých dodavatelů software a SaaS účtovat za používání aplikací (vč. přístupu k tzv. “živým datům” – pozn. INSIDE) softwarovými boty a IoT senzory.

Tradiční cenové modely s účtováním za uživatele či uživatelské zařízení jsou sice dobře zavedené a obecně přijímané dodavateli i zákazníky. Analytici Gartneru v posledních měsících a letech zaznamenávají výrazný nárůst řešení využívajících techniky typu RPA a softwarových robotů či inteligentních aplikací a další postupy nahrazující lidské pracovníky. S tím nicméně tradiční cenové modely (stabilní co do principu v některých případech i po desetiletí) nepočítají – řada velkých dodavatelů by to ráda změnila. První významný krok učinil v dubnu 2018 SAP zavedením licencí pro využívání svého SW boty, senzory, čipy a zařízeními s účtováním za roční objem transakcí (s trochou nadsázky se dá říct, že SAP uvalil na zákazníky svou vlastní daň z digitálních transakcí – pozn. red.).

Podobné kroky lze do budoucna očekávat i u dalších velkých výrobců SW a poskytovatelů SaaS – to v konečném důsledku může zcela změnit možnosti a ekonomické modely využívání botů, zařízení a IoT senzorů a služeb, jež jsou na ně napojeny (extrémní příklad: již nebude možné bezplatně zákazníkům zobrazit online stav skladu či dynamicky proměnlivou cenu, neboť každé takové zobrazení bude zpoplatněným přístupem k živým datům v systému – pozn. red.).

Tématu změny cenových modelů a účtování za tzv. nepřímý přístup jsme se počátkem jara věnovali ve třetí části rozhovoru s Robertem Saccem.

Do roku 2023 bude s využitím blockchain pro sledování zásilek přepravováno zboží v hodnotě 2 biliony dolarů ročně. Půjde o suroviny, součástky, rozpracovanou výrobu, hotové zboží a další komodity. Blockchain sice nebude hrát hlavní roli v rámci přepravy, bude ale důležitý pro sledování a dohledatelnost původu zásilek v rámci ekosystému.

Blockchain se zrodil v doméně kryptoměn coby technologie umožňující distribuci a znemožňující kopírování digitální informace. Data (informace) jsou neustále doplňována do databáze ukládané a průběžně aktualizované na řadě lokalit. V současné době s ním experimentuje řada firem v různých oborech, dodavatelské řetězce a logistika by měly být jednou z vertikál, kde má velmi slibnou budoucnost.

Do roku 2023 zavede alespoň jedna země čelící hyperinflaci kryptoměnu jako svou lokální měnu.

Kryptoměny jsou relativně stabilní v porovnání s inflačními vládou tištěnými penězi. Nedůvěra v místní ekonomiku pomáhá zvyšovat popularitu kryptoměn v celé populaci. Lokální ekonomiky čelící krizi důvěry ve vlastní monetární systémy tak mohou přijmout kryptoměnu jako rozumnou alternativu k hyperinflaci.

Do roku 2021 překonají PoC analytické projekty využívající kvantové počítače tradiční analytické postupy v několika doménách desetinásobným výkonem.

Fenomén kvantových počítačů lze s trochou nadsázky přiblížit asi takto: představte si knihovnu obsahující všechny v historii světa napsané knihy. Klasický počítač je může přečíst, musí je ale číst sekvenčně (jednu po druhé, stránku po stránce…). Kvantový počítač je může přečíst všechny najednou, v jeden okamžik. Způsob, jakým kvantové počítače pracují a škálují svůj výkon znamená, že jsou skvělé pro řešení úloh příliš složitých pro tradiční architekturu a algoritmy (naopak úlohy, které klasické počítače řeší hravě, mohou být pro QC velmi náročné).

Coby nový trend začnou hrát kvantové počítače významnou roli v roce 2023 – první příklady lze ale najít již dnes. Volkswagen například vytvořil algoritmus pro kvantové zpracování souřadnicových (GPS) dat z deseti tisíc taxíků v Pekingu s cílem vypočítat pro všechny nejrychlejší cestu na letiště co nejméně hustou dopravou. Tradičnímu počítači trvalo vyřešení úlohy 45 minut, kvantový vše zvládl za zlomek sekundy. Kvantové počítače tak budou schopny doslova proměnit celá odvětví – využití by mohly nalézt v oblastech jako je strojové učení, finanční a ekonomické modelování, analýza obrazu, biochemie a hledání léků… (příkladů lze nalézt mnohem více).

Rozsáhlé implementace se objevují ve firmách jako je IBM, Google a Microsoft, menší zvládají firmy jako D-Wave.

Oblast práva a předpisů

Do roku 2021 se objeví předpisy vyžadující, aby se všichni konverzační asistenti využívající mluvené slovo či text sami identifikovali jako strojové entity.

Jde o důsledek zdokonalující se technologie, díky níž je stále obtížnější odlišit, zda se na druhém konci “drátu” nachází člověk nebo stroj. Cílem je zamezit zneužívání těchto entit k podvodům a manipulacím.

Do roku 2020 začne bezmála třetina (30 %) organizací používat vysvětlitelné modely AI.

Problém tradičních neuronových sítí tkví často v tom, že nevíme, jak daná NN či AI došla k danému rozhodnutí – fungují jako černá skříňka. Chyby vznikající zejména při učení na stávajících datech, obsahujících často různá tendenční pokřivení, pak ovlivňují chování či rozhodování způsobem, který není možné přesně definovat. Legislativy typu GDPR nebo požadavky FTC již dnes zavádějí povinnost vysvětlení algoritmických rozhodnutí či důvodu zamítnutí žádosti algoritmem. (V konečném důsledku to pochopitelně může znamenat zavádění forem pozitivní algoritmické diskriminace nebo cíleného zhoršování NN a ML modelů tak, aby vyhověly antidiskriminačním či politicko-korektním požadavkům – pozn. red. .)

Digitální etika

Do roku 2023 začne 8 z 10 podniků nabízet “Digitální detox program” a/nebo monitorovat chování uživatelů s cílem včasného odhalení tzv. digitální dysfunkce.

Nadměrné vystavení digitálním technologiím či přetlaku informací může u citlivějších jedinců vést až k závažným psychologickým a zdravotním komplikacím (u digitální dysfunkce se hovoří doslova o epidemii). Podniky proto zavedou systémy monitoringu nebo dokonce otevřou vlastní specializované “ordinace” věnující se tomuto problému.

Konkurenční prostředí

Do roku 2021 se podíl vítězných tendrů poskytovatelů konzultačních a integračních služeb, kteří nenabízejí inteligentní automatizaci, sníží o 30 %.

Přední poskytovatelé konzultačních a integračních služeb dnes využívají inteligentní automatizaci pro dodávku a své vlastní klíčové byznys procesy. Je využívána například při sestavování projektových týmů a realizaci projektů s cílem zvýšit konkurenceschopnost. Inteligentní párování pomáhá nacházet vhodné konzultanty s potřebnými dovednostmi, zkušenostmi, z regionu a s oborovými zkušenostmi. Zvyšují se tak standardy kvality, spokojenost zákazníků a zároveň klesají náklady.

Díky změnám obchodních modelů zmizí do roku 2022 pět z top 20 poskytovatelů BPO (business process outsourcing). Jde o změny jako digitální služby, automatizace a analytika, díky nimž lokality s nízkou cenou pracovní síly nemusí být již tak atraktivní, navíc na scénu vstupují netradiční hráči. Pro úplnost aktuální TOP 20 poskytovatelů BPO:

Do roku 2023 získají startupy v oblasti komercializace 4D tisku 300 milionů dolarů rizikových investic.

4D tisk se liší především tím, že použité materiály a vytvářené objekty mají různé dynamické schopnosti – například samo opravování. Mezi oblasti, které trend nejvýznamněji zasáhne budou podle analytiků obuvnictví, výroba pneumatik, střešních krytin, zdiva a oblast zdravotní péče.