Nové odhady vývoje výdajů na IT publikované analytiky ve druhém kvartále letošního roku jsou z našeho, regionálního pohledu mírně optimističtější než ty z počátku roku – růst v konstantní měně (resp. korunách) by měl meziročně dosáhnout 6,6 %, což je bezmála o procentní bod více, než činil odhad z počátku roku (v případě čistě firemních výdajů pak půjde o 8,4 %). Výhled vypadá lépe i v globálním měřítku – výdaje měly růst až na 4,6 bilionu dolarů, zatímco předchozí odhad činil 4,4 bilionu – to je ale dáno spíše posuny směnných kurzů, než vývojem v lokálních měnách. Tak či onak s růstem výdajů na IT 6,6 % by Česko předhonilo nejen evropský průměr, ale dokonce i USA (6,5 %) či Čínu (4,5 %) – jediným rychlejším regionem by v letošním roce měla být Austrálie (6,8 %). 

V porovnání s okolními zeměmi je odhad růstu výdajů na IT v ČR vyšší než v Polsku (přibližně 4,2 %) či Rakousku (přibližně 1,8 %) ale nižší než v Maďarsku (přibližně 8,3 %). V úvahu je ale vždy třeba vzít také očekávanou míru inflace na daném trhu. V Česku jsou aktuální očekávání MFČR pro rok 2023 10,9 %, meziroční inflace pak činila v dubnu dle ČSÚ 12,7 %. Bráno touto optikou je růst výdajů na IT pozadu za inflací (CIO tedy budou mít v letošním roce reálně v rozpočtech méně peněz než před rokem) a nejspíš i za nominálním růstem HDP (ten by měl podle dubnového odhadu letos činit 10 %, reálně by měla ekonomika po započtení inflace stagnovat).  

V Česku by měly být růstovými segmenty (vyjádřeno v konstantní měně / korunách) zejména Telekomunikace (10 %), Software (10 %) a IT služby (13 %), vývoj segmentu systémů datových center byl revidován na setrvalý (nerůstový) stav a k poklesu by mělo dojít jen na trhu zařízení (-5,6 %). Hlavní důvody nepříznivého vývoje na trhu zařízení přetrvávají – firmy i spotřebitelé mají za sebou rozsáhlé nákupy během prvních dvou let “pandemie” – většina PC a tabletů nakoupených v této době bude sloužit pět nebo dokonce víc let a navíc spotřebitelé musí řešit pokračující inflační tlaky, což vede k dalším odkladům nákupů, zasahujícím například trh mobilních telefonů, který nicméně letos celosvětově klesne jen o 2 % (oproti -8 % tabletů a -14 % PC).  

Aktualizované odhady výdajů na IT v roce 2023 

Nejperspektivnějšími segmenty IT trhu jsou pochopitelně IaaS služby (v ČR by letos měly růst o víc než 35 % a složená míra růstu mezi lety 2022-2027 by měla činit asi 23 %). Výrazný růst tohoto segmentu by měl pokračovat i v příštím roce až dvou a více zpomalovat patrně začne až v roce 2026 nebo 2027. V ČR tak IaaS poroste v letošním roce asi o pět procentních bodů rychleji, než by měl bý globální průměr. Naopak pod průměrem by v ČR letos měly být některé oblasti SW trhu – oborově specifický software, podnikový aplikační software či infrastrukturní software porostou v rozpětí přibližně 8 – 12 %, zároveň ale asi o dva procentní body méně než by měl činit celosvětový průměr v konstantních měnách. Výrazně hůře se bude v ČR dařit konzultačním službám. Zatímco celosvětově by letos měl tento segment v konstantních měnách růst o 10 %, v ČR to bude jen asi o 4 %.  

V prvním kvartále očekávali analytici nejvyšší procentuální růst výdajů na IT v ČR v odvětví vzdělávání, ve druhém kvartále se na první místo s celoročním předpokládáním růstem ve výši 12,2 % dostalo pojišťovnictví, následované zdravotnictvím. Na chvostu aktuálních odhadů se pak poblíž 5 % hranice drží maloobchod a státní správa.  

Existuje-li nějaká prakticky jistá a nepříliš se měnící skutečnost, pak je to nejspíš rozdílnost tempa růstu mezi cloudovým a necloudovým SW. Zjednodušeně lze říct, že tam kde končí růstoví premianti on-premise modelu (BI aplikace, +14 % 2023 / +14% CAGR 2022-27) začínají ty “nejslabší” segmenty cloudového SW (Storage, IT Ops, Content services - +15 % 2023 / +13 % CAGR 2022-2027). V cloudu dnes již dlí především CRM (84 % výdajů v cloudu, do roku 2027 naroste na 91 %) a pochopitelně e-mail a authoring (75 % výdajů, do roku 2027 naroste na 90 %). Naopak největší nárůsty podílu výdajů na cloud se odehrají u DBMS (ze 49 % na 77 % tedy +28 pb), SCM (ze 44 % na 69 % - +25 pb) a bezpečnostní software (ze 31 % na 53 %, nárůst o 22 pb) – viz graf.