Podle analytiků je pro většinu (57 %) organizací nejtěžší nalézt odpověď na otázku, kde vůbec s digitalizací začít.  Analytička Christine Moyerová proto v komentáři Christy Pettey doporučuje CIO, aby se společně s vedením celého podniku zaměřili na čtyři možné startovní oblasti, z nichž lze efektivně rozvíjet digitální transformaci - nastartovat digitální byznys.

Představte si, že by vás při volání na tísňovou linku záchranné služby přepojili na virtuálního hlasového asistenta poháněného umělou či spíše strojovou inteligencí. Ne, ani pro nás to není příjemná představa, způsob, jakým to začali dělat v dánské Kodani, je ale přece jen poněkud sofistikovanější než situace, kterou jste si možná podobně jako my nejprve představili: „Děkujeme že jste se dovolal/a na linku zdravotnické záchranné služby v Kodani, zde virtuální hlasový asistent Olaf, s čím vám mohu pomoci?“

V Kodani se totiž rozhodli, že telefonátům bude kromě klasického operátora (dispečera) záchranné služby naslouchat vždy také virtuální asistent a bude v „hlasovém otisku“ volajícího vyhledávat možné diagnózy. Z provedených testů totiž vyplývá, že zatímco tradiční operátor (člověk) dokáže rozpoznat například hrozící srdeční zástavu se 73% přesností, virtuální hlasový asistent dosahuje přesnosti 95 %.

Uvedený příklad ukazuje, že umělá či strojová inteligence (strojové učení) nemusí v rámci digitální transformace přebírat hlavní roli, a přesto může zásadně zlepšit či proměnit – transformovat kvalitu poskytované služby. Podle viceprezidentky výzkumu Gartneru Kristin Moyer jsou právě takovéto jasné a srozumitelné příklady tou nejlepší cestou, jak mohou CIO vysvětlit lidem kolem sebe (přesněji nad i pod sebou), jak se bude měnit byznys. „Z našich výzkumů vyplývá, že 66 % podnikových lídrů chce své organizace transformovat, jen 11 % ale dělá skutečné pokroky na poli digitálního byznysu,“ vysvětluje Moyer. „Abyste mohli určit, zda se vaše organizace již transformovala, měli byste si klást otázky typu ‚Změnil se způsob, jakým vyděláváme peníze‘ nebo ‚Změnili jsme způsob, jak dodáváme hodnotu?‘. Jsou-li odpovědi ‚Ne‘, pak před sebou máte ještě spoustu práce.“

1. Připojení/konektivita

Připojení či připojenost nebývá vyloženě transformační, ale spíše optimalizační digitální iniciativa. Cílem bývá zkrácení dodacích lhůt, zlepšení míry využití aktiv a/nebo zvýšení produktivity nasazením technologií z oblasti internetu věcí (IoT) nebo specializovaných digitálních platforem. Do transformační fáze se organizace dostane v momentu, kdy začne využívat principů připojenosti pro nové způsoby generování obratu – například když jsou takto vytvářená data využita pro nové prodávané služby, nebo jsou data dostupnější a transparentnější napříč celým hodnotovým řetězcem.

2. Autonomie

Autonomní technologie umožňují, aby stroje zlepšovaly schopnosti lidí a lidé zlepšovali schopnosti strojů. „Virtuální agent využívaný v Kodani pro odhalování srdečních potíží je dokonalým příkladem takového autonomního přístupu. Je založen na AI, používá analýzu řeči v reálném čase a pokročilé strojové učení pro odhalení kontextových náznaků v rámci hovorů na lékařskou pohotovost. Poskytovatel této technologie by nad ní mohl vytvořit i nový obchodní model, kdyby se do budoucna například rozhodl využívat anonymizovaná data pacientů pro lepší automatické řízení zdrojů záchranné služby,“ vysvětluje Moyerová.

3. Zmocnění/samoobslužnost

Koncept zmocnění (empower) umožňuje zákazníkům a partnerům v rámci obchodního ekosystému vytvářet hodnotu pro sebe sama a zároveň pro organizaci která ekosystém vlastní (či řídí). Celkový potenciál tvorby přidané hodnoty se tak vlastně násobí – příkladem může být rostoucí počet IoT zařízení v oblasti zdravotní péče, jimiž se pacienti v základním rozsahu doma sami vyšetřují či monitorují bez zásahu či přítomnosti lékaře. „Pomocí takového zařízení mohou organizace vytvořit nový zdroj příjmů a zároveň dávají větší prostor partnerům i zákazníkům,“ říká Moyerová. „V konečném důsledku tak pojišťovny nemusí platit lékařům za základní vyšetření a pacienti nemusí dojíždět do zdravotnického zařízení a trávit čas v čekárně.“

4. Programovatelnost

Práce s programovatelností se liší zejména v tom, že se od začátku zaměřuje na změnu obchodního i provozního modelu. Cílem je umožnit dalším stranám vytvářet a dodávat hodnotu vaší organizaci. Toho lze dosáhnout například pomocí API – aplikačních programovacích rozhraní, open source technologií nebo například blockchainu. „Například v bankovním sektoru umožnily banky využívat své služby prostřednictví API (pozn.red.: spíše k tomu byly donuceny regulací). Nad tím lze vytvářet nové zdroje příjmů – například poplatky za volání API (pozn.red.: v našem prostředí ta, která jdou za rámec PSD2) a prodej nových produktů, jako je například digitální identita,“ uzavírá Moyerová.

Problematice čtyř startovních pozic pro digitální transformaci obchodních modelů se podrobněji věnuje studie Kristin Moyerové „4 Starting Points for Digital Business Transformation”. Téma jak nastartovat digitální byznys je také šířeji pokryto v reportu “The Resilience Premium of Digital Business: A Gartner Trend Insight Report.”. Materiály jsou dostupné klientům Gartner.