Český e-government se propadá. Zatímco v roce 2008 byl podle hodnocení OSN na třicáté příčce, v roce letošním skončil padesátý (to je sice o tři pozice lepší než před dvěma roky, ale horší než v roce 2012). V hodnocení v rámci EU jsme pak skončili na předposledním 27. místě. Podle zástupců české vlády, krajů a ICT Unie nicméně není hlavním problémem neexistence služeb e-governmentu, ale nedostatečné povědomí o jejich existenci, rozsahu a možnostech – a o plánech na zprovozňování dalších.

Iniciativa 202020 chce proto zlepšit pozici Česka v mezinárodním i evropském hodnocení – dostat se na dvacátou či lepší příčku do roku 2020 především pomocí komunikace a PR. Prvním krokem při jejím představení na Úřadu vlády v minulém týdnu tak bylo spuštění stejnojmenného portálu, který v současné době mapuje existující a plánované služby e-governmentu v oblasti státní správy – resortů a úřadů (služby v oblasti samospráv by měly být do přehledu postupně přidávány) a nabízí také přehled plánovaných služeb včetně očekávaného data spuštění a možnost podávat vlastní návrhy na zcela nové elektronické služby.

Míra využívání služeb e-governmentu ale není dána jen jejich existencí a povědomím o nich. Zásadní roli hrají kvalita uživatelského rozhraní, platnost certifikátů (to bývá překvapivě častá Achillova pata) nebo (ne)existence mobilní varianty přístupu. Prezident ICT Unie (ta portál bude spravovat) Zdeněk Zajíček na dotaz INSIDE uvedl, že i starost o tyto aspekty (a jejich hodnocení či případné doporučování možných zlepšení) by měla iniciativa pokrývat.

Zda bude PR doplněné o případná doporučení směrem k úřadům stačit na skok o sedm, respektive třicet míst v žebříčcích, ukážou příští čtyři roky. Ostatní hodnocené země se více či méně snaží o totéž a vedoucí část pelotonu (například Estonsko) má v některých oblastech značný náskok. Kromě tradičního e-governmentu je navíc stále aktuálnější digitální pojetí veřejné správy (digital government), které existenci elektronických služeb považuje za v podstatě samozřejmou a soustředí se výrazněji právě na jejich rozhraní, způsoby komunikace a interakce úřadů s občanem, zpřístupňování a otevírání datových zdrojů, vytváření otevřených API i fungování úřadů samotných a spolupráci jejich zaměstnanců mezi sebou – a to i napříč úřady či resorty.

Bude podle vás vznik iniciativy 202020, společně se spuštěným plánovaných služeb e-governmentu stačit, aby se Česko posunulo v hodnocení této oblasti během tří nebo čtyř let výrazně kupředu?

Napište nám nebo dejte vědět na Twitteru.