Hype křivka vám pomůže pochopit technologické cykly

Hype křivka (Hype Cycle) je jednoduchým a přehledným nástrojem pro pochopení technologických cyklů. Umožní vám odlišit přehnaná očekávání, spojená často s novými technologiemi, od jejich reálných možností a rozhodnout se, zda a kdy se o ně začít zajímat a investovat do nich.

Hype křivka oslaví v roce 2018 své 23. narozeniny a patří tak mezi nejstarší metodiky Gartner. Jde vlastně o jednoduchou vizualizaci způsobu, kterým většinou uvažujeme o nových technologiích. Jako „zákon“ (či spíše empirickou poučku) jej definoval již v 70. letech vědec a futurolog Roy Amara větou: „Máme sklon přeceňovat význam nových technologií v krátkodobém horizontu a podceňovat jejich dopad v horizontu dlouhodobém.“ Hype křivka elegantně zobrazuje obojí – vrchol přehnaných očekávání je oním přeceňováním a opětný nástup z vystřízlivění směrem k produktivitě souvisí s podceněním dlouhodobého dopadu přinejmenším některých technologií.

Rychlý posun na:

 

Hype křivka pokrývá počátek životního cyklu nových technologií

Pět fází hype křivky

START TECHNOLOGIE (nová naděje): Nový technologický objev, veřejné oznámení, uvolnění produktu nebo jiná událost, která na sebe strhuje pozornost médií a celého oboru.

VRCHOL OČEKÁVÁNÍ (mediální hvězda): Tuto etapu života technologie charakterizuje přehnané nadšení a nerealistická očekávání. Bublinu zájmu médií aktivně nafukují představitelé firem, které s danou technologií přišly. Kdo v této fázi vydělává, jsou zejména pořadatelé konferencí a média. Technologičtí novátoři technologii implementují, obvykle je však více neúspěšných pokusů než těch úspěšných.

DEZILUZE (propad): Kvůli nesplněným očekáváním technologie přestává být zajímavá a zájem médií ochabuje, přestává být moderní.

NÁVRAT K REALITĚ (napravená pověst): Systematická práce širšího okruhu organizací vede k ujasnění skutečného potenciálu technologie, jejích přínosů a rizik. Vznikají komerční metodologie a nástroje, které usnadňují implementaci technologie.

DOSPĚLOST (produktivita): Jsou prokázány přínosy technologie v reálném světě. Technologie je výrazně stabilnější, neboť se objevuje druhá až třetí generace produktů a podpůrných nástrojů a služeb. Technologii má implementováno přibližně 30 % ze segmentu potenciálních uživatelů.

Technologie procházejí životním cyklem různou rychlostí, od měsíců po dekády. Dle tohoto faktoru se technologie člení na: - „fast-track“ – životní cyklus 2 - 4 roky. Obvykle jsou adoptovány s menší pompou a firmy si leckdy neuvědomí jejich dospělost. Příkladem je „instant messaging“ a SMS. Základní charakteristikou je vysoká hodnota, jednoduchost použití, několik silných dodavatelů podporujících technologii a využití stávající infrastruktury. - „long-fuse“ – životní cyklus 1 - 2 dekády. Mají tendenci mít více „vrcholů očekávání“. Příkladem je internet, e-mail nebo nanotechnologie. Charakterizovány jsou velkou složitostí, potřebou pokroku v základním výzkumu (heads-up display, quantum computing), spoléháním na novou infrastrukturu (PKI, digitální podpisy), nutností specializovaných odborníků (data mining, text mining, knowledge management, data intergration), nutností zásadních změn v podnikových procesech (trusted computing, nanocomputing) a fascinací ve stylu sciencefiction, která je v nepoměru ke skutečným možnostem (umělá inteligence, rozpoznání řeči, apod) - normální technologie s životním cyklem v délce 5 až 8 let.

Příklad hype křivky

Jak organizace hype křivky využívají

Uživatelům slouží hype křivka jako nástroj pro přehled o rodících se slibných technologiích v kontextu příslušeného odvětví či trhu – a pro rozhodnutí, zda se o ně zajímat blíže, případně do nich investovat (i v závislosti na míře tolerance rizika, které sebou nové technologie nesou). Společnosti lze dle jejich podnikatelského modelu a strategie člení do tří základních skupin. Hype křivka doporučuje, jak jednotlivé skupiny firem mají uvažovat o nasazení technologií.

Typ A: Technologičtí novátoři – pro podniky a organizace ochotné podstoupit vyšší riziko (s vědomím že investice se nemusí vždy vrátit) je důležité vědět, zda a v jakém horizontu mohou těžit z „průkopnických“ výhod.

Jedná se o podniky a organizace, které jsou často na technologiích „založené“, chtějí nasazovat nové technologie co nejdříve a používají je jako svou konkurenční výhodu. Implementují tedy i nezralé produkty s vizí, že budou první a získají konkurenční výhodu. Ani firmy typu A však nejsou schopny nasadit všechny nové technologie a musí pečlivě vybírat velmi omezenou množinu technologií, které chtějí adoptovat v jejich nejranějším cyklu. Pouze technologie pro firmu zásadního a strategického významu, které dosáhnout dospělosti v odpovídajícím čase, by měly být implementovány před etapou „deziluze“.

Typ B: Hlavní proud – vedoucí pracovníci ochotní podstupovat mírné riziko chápou proč je někdy třeba investovat do technologií brzy, trvají ale také na jasném rozboru nákladů a přínosů u nových, neprověřených technologií a postupů.

Jde o největší skupinu firem, které nasazují technologie v počátečních fázích jejich vyspělosti. Mohou se tedy poučit z chyb, které učinili novátoři, ale stále čerpají určité výhody jejich včasného nasazení.

Typ C: Konzervativci – v případě že se k dané technologii či řešení stále váže příliš mnoho nezodpovězených otázek si raději počkají, až se reálné přínosy projeví u ostatních.

Jsou druhou největší skupinou. Firmy v této skupině jsou velmi konzervativní, nejsou přístupné riziku a technologie nasazují až v době jejich úplné vyspělosti. Jejich konkurenční výhoda není v technologiích. Firmy typu B a C jen zcela výjimečně uvažují o implementaci některých technologií v jejich ranějším stadiu.

Související témata: