Hype křivka (Hype Cycle) je jednoduchým a přehledným nástrojem pro pochopení technologických cyklů. Umožní vám odlišit přehnaná očekávání, spojená často s novými technologiemi, od jejich reálných možností a rozhodnout se, zda a kdy se o ně začít zajímat a investovat do nich.
Hype křivka oslaví v roce 2020 své 25. narozeniny a patří tak mezi nejstarší metodiky Gartner. Jde vlastně o jednoduchou vizualizaci způsobu, kterým většinou uvažujeme o nových technologiích. Jako „zákon“ (či spíše empirickou poučku) jej definoval již v 70. letech vědec a futurolog Roy Amara větou: „Máme sklon přeceňovat význam nových technologií v krátkodobém horizontu a podceňovat jejich dopad v horizontu dlouhodobém.“ Hype křivka elegantně zobrazuje obojí – vrchol přehnaných očekávání je oním přeceňováním a opětný nástup z vystřízlivění směrem k produktivitě souvisí s podceněním dlouhodobého dopadu přinejmenším některých technologií.
Hype křivka pokrývá počátek životního cyklu nových technologií
Pět fází hype křivky
START TECHNOLOGIE (nová naděje): Nový technologický objev, veřejné oznámení, uvolnění produktu nebo jiná událost, která na sebe strhuje pozornost médií a celého oboru.
VRCHOL OČEKÁVÁNÍ (mediální hvězda): Tuto etapu života technologie charakterizuje přehnané nadšení a nerealistická očekávání. Bublinu zájmu médií aktivně nafukují představitelé firem, které s danou technologií přišly. Kdo v této fázi vydělává, jsou zejména pořadatelé konferencí a média. Technologičtí novátoři technologii implementují, obvykle je však více neúspěšných pokusů než těch úspěšných.
DEZILUZE (propad): Kvůli nesplněným očekáváním technologie přestává být zajímavá a zájem médií ochabuje, přestává být moderní.
NÁVRAT K REALITĚ (napravená pověst): Systematická práce širšího okruhu organizací vede k ujasnění skutečného potenciálu technologie, jejích přínosů a rizik. Vznikají komerční metodologie a nástroje, které usnadňují implementaci technologie.
DOSPĚLOST (produktivita): Jsou prokázány přínosy technologie v reálném světě. Technologie je výrazně stabilnější, neboť se objevuje druhá až třetí generace produktů a podpůrných nástrojů a služeb. Technologii má implementováno přibližně 30 % ze segmentu potenciálních uživatelů.
Technologie procházejí životním cyklem různou rychlostí, od měsíců po dekády. Dle tohoto faktoru se technologie člení na: - „fast-track“ – životní cyklus 2 - 4 roky. Obvykle jsou adoptovány s menší pompou a firmy si leckdy neuvědomí jejich dospělost. Příkladem je „instant messaging“ a SMS. Základní charakteristikou je vysoká hodnota, jednoduchost použití, několik silných dodavatelů podporujících technologii a využití stávající infrastruktury. - „long-fuse“ – životní cyklus 1 - 2 dekády. Mají tendenci mít více „vrcholů očekávání“. Příkladem je internet, e-mail nebo nanotechnologie. Charakterizovány jsou velkou složitostí, potřebou pokroku v základním výzkumu (heads-up display, quantum computing), spoléháním na novou infrastrukturu (PKI, digitální podpisy), nutností specializovaných odborníků (data mining, text mining, knowledge management, data intergration), nutností zásadních změn v podnikových procesech (trusted computing, nanocomputing) a fascinací ve stylu sciencefiction, která je v nepoměru ke skutečným možnostem (umělá inteligence, rozpoznání řeči, apod) - normální technologie s životním cyklem v délce 5 až 8 let.
Příklad hype křivky
Jak organizace hype křivky využívají
Uživatelům slouží hype křivka jako nástroj pro přehled o rodících se slibných technologiích v kontextu příslušeného odvětví či trhu – a pro rozhodnutí, zda se o ně zajímat blíže, případně do nich investovat (i v závislosti na míře tolerance rizika, které sebou nové technologie nesou). Společnosti lze dle jejich podnikatelského modelu a strategie člení do tří základních skupin. Hype křivka doporučuje, jak jednotlivé skupiny firem mají uvažovat o nasazení technologií.
Typ A: Technologičtí novátoři – pro podniky a organizace ochotné podstoupit vyšší riziko (s vědomím že investice se nemusí vždy vrátit) je důležité vědět, zda a v jakém horizontu mohou těžit z „průkopnických“ výhod.
Jedná se o podniky a organizace, které jsou často na technologiích „založené“, chtějí nasazovat nové technologie co nejdříve a používají je jako svou konkurenční výhodu. Implementují tedy i nezralé produkty s vizí, že budou první a získají konkurenční výhodu. Ani firmy typu A však nejsou schopny nasadit všechny nové technologie a musí pečlivě vybírat velmi omezenou množinu technologií, které chtějí adoptovat v jejich nejranějším cyklu. Pouze technologie pro firmu zásadního a strategického významu, které dosáhnout dospělosti v odpovídajícím čase, by měly být implementovány před etapou „deziluze“.
Typ B: Hlavní proud – vedoucí pracovníci ochotní podstupovat mírné riziko chápou proč je někdy třeba investovat do technologií brzy, trvají ale také na jasném rozboru nákladů a přínosů u nových, neprověřených technologií a postupů.
Jde o největší skupinu firem, které nasazují technologie v počátečních fázích jejich vyspělosti. Mohou se tedy poučit z chyb, které učinili novátoři, ale stále čerpají určité výhody jejich včasného nasazení.
Typ C: Konzervativci – v případě že se k dané technologii či řešení stále váže příliš mnoho nezodpovězených otázek si raději počkají, až se reálné přínosy projeví u ostatních.
Jsou druhou největší skupinou. Firmy v této skupině jsou velmi konzervativní, nejsou přístupné riziku a technologie nasazují až v době jejich úplné vyspělosti. Jejich konkurenční výhoda není v technologiích. Firmy typu B a C jen zcela výjimečně uvažují o implementaci některých technologií v jejich ranějším stadiu.
Hype křivka rodících se technologií
Vůbec nejstarší a dodnes „centrální“ hype křivka popisuje klíčové rodící se technologie (Hype Cycle for Emerging Technology). Pohled na její původní verzi z roku 1995 výtečně ilustruje, jak některé technologie mohou z křivky zmizet a posléze se na ní vrátit v modernější, často v odlišné podobě, případně se pohybovat nejen kupředu, ale i zpět v okamžiku, kdy dojde k zásadnímu technologickému posunu, který danou oblast nově definuje.
Na křivce z roku 1995 naleznete řadu technologií, které se na ni v následujících 25 letech vracely, často i opakovaně – videokonference, virtuální realitu, inteligentní agenty či rozpoznávání řeči. Všechny byly v následujícím čtvrtstoletí vývojem technologií a způsobem jejich využití redefinovány, například virtuální realita se v podobě známé v polovině devadesátých let nikdy nedočkala běžného širšího nasazení, protože dostupné technologie to jednoduše neumožnily (na rozdíl od současnosti), inteligentní agenti pak měli na sklonku 20. století podobu kontextuální nápovědy v aplikacích (vzpomenete si na některými nenáviděnou sponku v MS Office?), zatímco dnes jde spíše o virtuální hlasové agenty a asistenty – jejichž nedílnou součástí je i rozpoznání hlasu, nicméně nikoliv pro účely prostého mechanického přepisu či rozpoznání několika jednoduchých naučených hlasových povelů, ale takové, jež zahrnuje i pochopení obsahu, často ve vztahu k aktuálnímu kontextu.
Aktuální hype křivka rodících se technologií pro rok 2020 obsahuje zejména technologie související s rozvojem AI a strojového učení, autonomních a decentralizovaných zařízení a systémů či biotechnologií – z nich nejblíže běžnému využití (během dvou až pěti let) jsou podle příslušné matice priorit rozšířená inteligence (datová analytika a BI postavená na AI a strojovém učení), AI v edge systémech, kamery pro snímání 3D prostředí, 5G sítě a analytika umístěná v edge systémech.
Související témata:
- Hodiny IT trhu (IT Market Clock)