Každý rok se analytici Gartneru vyptávají několika tisíc CIO a IT ředitelů po celém světě, jaké jsou jejich priority a očekávání, jaké digitální technologie využívají, kterým výzvám čelí či jak pokročila digitální proměna jejich podniků a IT organizací. Výsledkem je série studií CIO Agenda nabízející jak všeobecný průřez globálními trendy, tak řadu oborově či geograficky vymezených perspektiv.
Coby materiál určený pro diskuze v rámci nejvyššího vedení společností je CIO Agenda dostupná ve dvou verzích – ve formátu klasické studie a ve formátu plně barevné a grafické publikace. Její přípravu každoročně vedou nejvýznačnější analytická esa Gartneru (v případě ročníku 2020 to jsou viceprezidenti výzkumu Andy-Rowsell Jones, Tomas Nielsen, Jan-Martin Lowendahl a Chris Howard).
Mezi tradiční a dlouhodobá témata (CIO Agenda má již devítiletou tradici) patří očekávané změny v IT rozpočtech, změny v technologických investičních prioritách, role IT při zvyšování konkurenční výhody nebo hlavní změny v kultuře a struktuře IT oddělení i celých organizací. Kromě těchto dlouhodobých, opakujících se témat je každá CIO Agenda zaměřená na klíčové trendy, které podle analytiků v současné době definují roli CIO a IT v podnikové strategii – pro rok 2020 je to schopnost podniků vyrovnat se s náhlými změnami (trh, regulace, legislativa, technologie) a rozdělení firem podle této schopnosti na „fit“ a „křehké“.
CIO Agenda v různých perspektivách
Kromě hlavní studie a případně powerpointových prezentací pokrývajících globální výsledky průzkumu vzniká každoročně řada regionálních či oborových pohledů publikovaných v samostatných studiích – v případě ročníku 2020 šlo o více než dvacítku různých studií či prezentací.
V oborovém rozdělení pak lze zkoumat jak výstupy pro jednotlivé vybrané vertikály, tak jejich vzájemné srovnání. V ročníku 2020 tak lze například zjistit, že nejvyšší podíl „fit“ podniků je v dopravě a pojišťovnictví, nejmenší naopak ve vyšším školství. Ve většině oborů dnes platí, že fit podniky mají velmi dobré a silné vazby mezi CIO a CEO, naopak ochota podstupovat riziko pro vyšší růst v dlouhodobém horizontu je méně typická a nejlépe si v ní vedou organizace z oblastí přírodních věd a finančních služeb. Vysoká investiční disciplína v IT je pak typická zejména pro pojišťovnictví, finanční služby a poskytovatele zdravotní péče.
Z hlediska postupu digitální transformace si nejlépe vede pojišťovnictví (ve dvou nejvyšších fázích – škálování a ladění je zde již 50 % organizací), naopak na „chvostu“ se nachází doprava a těžký průmysl s přibližně čtvrtinou podniků ve dvou nejvyšších fázích digitální vyspělosti. Nejvyšší podíl podniků, které s digitální transformací doposud ani nezačaly – 6 % – je, možná trochu překvapivě, ve vysokém školství.
Spíše pro investory než pro CIO pak mohou být zajímavé výstupy jako srovnání digitálního potenciálu jednotlivých odvětví – tedy jejich mapování na graf s osami X: digitalizace procesů (provozu) a Y: digitalizace obchodního modelu (byznysu). Obecně platí, že digitalizace procesů je pro většinu podniků snazší než digitalizace obchodních modelů – typické fit organizace dnes mají digitalizováno (digitálně transformováno) přes 40 % procesů a přes 20 % obchodních modelů. Mezi odvětvími se tomuto podílu blíží (nebo jej dokonce překonávají) finanční služby, pojišťovatelé a poskytovatelé zdravotní péče a státní správa.