Gartner IT Symposium/Xpo 2019, Barcelona – středeční shrnutí (6. 11. 2019)

11.11.2019
Veronika Vápenková

Připravili jsme pro vás výběr obsahu několika středečních přednášek konference Gartner IT Symposium/Xpo 2019.

Byli jste na letošním Symposiu? Odpovězte prosím na naši anketu – která témata vás nejvíce zaujala, které přednášky a kteří analytici byli nejlepší. //www.surveymonkey.com/r/GSYM2019

Registrovaným účastníkům konference připomínáme, že slajdy k většině přednášek jsou k dispozici buď na webovém portále Symposia nebo v mobilní aplikaci Gartner Conferences. Můžete si zde také stáhnout audiozáznamy většiny analytických přednášek.

Na Youtube či Facebooku můžete aktuálně shlédnout videozáznam hlavní pondělní keynote.

//youtu.be/s4tLNsm9y3k

//www.facebook.com/GartnerInc/videos/550557725761474/

INSIDE Report připravil k letošnímu Symposiu osmistránkový speciál pokrývající Top předpovědi a technologické trendy pro rok 2020 a další léta. PDF si můžete stáhnout z webu INSIDE.

Výtečné shrnutí TOP 10 strategických technologických trendů naleznete také ve videu s Davidem Cearleym.

Předchozí tři shrnutí naleznete online zde:

Gartner IT Symposium/Xpo 2019, Barcelona – nedělní shrnutí (3. 11. 2019)

Gartner IT Symposium/Xpo 2019, Barcelona – pondělní shrnutí (4. 11. 2019)

Gartner IT Symposium/Xpo 2019, Barcelona – úterní shrnutí (5. 11. 2019)

Eight Ideas That Must Die for Digital Business to Thrive

Analytik: Dave Aron

(Pro registrované účastníky jsou slajdy a audiozáznam dostupné na portále Symposia)

Přednáška Dava Arona vznikla na základě inspirace bestsellerem Johna Brockmana “This Idea Must Die”, který rozebírá vědecké myšlenky, jež blokují náš dnešní pokrok. V knize spolu se 175 současnými “mozky” rozebírá mimo jiné:

  • Pracovní teorii lidského chování (se Stevenem Pinkerem)
  • Esencialismus (s Richardem Dawkinsem)
  • Unikátnost vesmíru a jeho zákonů (s Adreiem Lindem)
  • Škodlivost konceptu rasy (s Ninou Jablonski)
  • Glorifikaci soustavného ekonomického růstu (s H.U. Obristem)

 

Dave Aron se společně s dalšími analytiky zaměřil na oblasti IT, tradičního a digitálního byznysu a sestavili seznam osmi myšlenek, které je pro úspěšný rozkvět digitálního byznysu třeba “vyhubit”.

U každé z myšlenek se pak zaměřili na jasnou definici tří aspektů:

  • Proč je třeba danou myšlenku vyhubit
  • Co by jí mělo nahradit
  • Jaké kroky jsou k tomu potřeba

Jak Dave Aron poznamenal v úvodu přednášky, Číňané mají znak s významem “odpoložte mi tu otázku” – je to něco, co nám často chybí, a tak odpovídáme na hloupé otázky a jediná věc ještě horší než hloupá otázka je odpověď na hloupou otázku. Když se například někdo zeptá “jak bychom mohli v IT ještě ušetřit”, tak vůbec nejlepší odpověď je: a neměli bychom se ptát, jak z IT dostat větší hodnotu?

V našem shrnutí se podíváme podrobně jen na dvě z osmi myšlenek (ostatní si mohou registrovaní účastníci projít ve slide decku a poslechnout v audiozáznamu přednášky).

Správné je expandovat jen v rámci produktových řad nebo pojetí značky

V posledních desetiletích platilo v byznysu jedno osvědčené pravidlo – významnější rozvoj či růst prostřednictvím akvizic by se měl provádět jen pokud navazuje na stávající produktové řady, nebo do pojetí značky (například od sportovních bot k botám pracovním nebo společenským, případně od bot k sportovním doplňkům či oděvům).

V současné době ale platí, že máte-li špičkové schopnosti v oblasti dat a digitálních technologií či obchodních modelů, můžete snadno vstoupit do zcela nových odvětví. Příkladem může být koupě WholeFoods Amazonem, nebo vstup Alibaby do bankovního světa.

Podniky by proto měly analyzovat své vlastní digitální schopnosti a hledat na nových, nesousedících trzích, kde by bylo možné je využít, nebo hledat na těchto trzích naopak společnosti, jejichž schopnosti by bylo možné využít na stávajícím trhu (inspirovat se nebo je přímo koupit).

 

Čím víc dat tím lépe

Data jsou z podstaty věci neuvěřitelně lehká – je snadné je ukládat, manipulovat s nimi, přenášet je. Právě proto je ochrana dat velmi těžká – složitá, nákladná, přeregulovaná v konečném důsledku riskantní. Podniky proto musí uvažovat o rovnováze v oblasti dat, o konceptech jako MVD (minimum viable data) – například při prodeji pouze plnoleté osobě nemusíme znát její datum narození, jen to že jí je víc než 18 let.

MVD, digitální zapomínání (před časem jsme v Observeru upozorňovali na zajímavou studii na téma využití Blockchainu pro automatické zapomínání) a odlišný přístup podle toho v jakém odvětví či zemi se nacházíme.

Téma důležitosti neuchovávání dat v digitální společnosti řešil již před deseti lety v knize “Delete” prof. Viktor Mayer-Schonberger – zajímá-li vás téma digitálního zapomínání z filozofického hlediska, objednejte si jí (Amazon).

 

Digitopia 2035 Why the Future Has a Bad Rep and How the “Pragmatic Futurist” Will Save the Day

Analytik: Frank Buytendijk

(Slajdy i audiozáznam jsou pro registrované účastníky dostupné na portále) 

Jak bude svět vypadat za 15 let? To je otázka, na níž si málokdo troufne odpovědět. Koneckonců zamysleme se, jak jsme si představovali nadcházejících patnáct let někdy kolem roku 2005 - pravda, asi jsme mohli být blíže realitě, než při podobném “cvičení” v roce 1990, přesto ale odhadnout správně fenomény chytrých telefonů a appek, IoT nebo nástup strojového učení hlasových rozhraní a virtuálních asistentů zvládnul jen málokdo.

Analytici Gartneru se proto zeptali vás – uživatelů, jak si představují svět, život a technologie v roce 2035 a z jejich “příběhových” odpovědí sestavili klasickou slovní mapu.

Toto futuristické “cvičení” provádějí v Gartneru každých pět let, tentokrát i minule lehce převládaly utopické koncepty and dystopickými, narozdíl od roku 2014 již ale tentokrát není tématem budoucích vizí problematika soukromí, na druhou stranu téměř všichni berou existenci a význam AI v budoucnu jako daný – více než polovina respondentů ji ve své “vizi” budoucnosti konkrétně zmiňuje.

Z odpovědí vycházejí jako dominantní tři příběhy:

Zmenšování fyzického okruhu, v němž žijeme: Opětný rozvoj “lokálních vztahů”, využití technologií jako je 3D tisk v řadě oblastí (včetně výstavby domů), návrat k lokálním produktům (přestože jsou dražší) a také omezenější dostupnost životního prostoru. Tato vize je v ostrém rozporu se současnou realitou (přinejmenším polovinu potravin kupujeme u několika velkých řetězců, vyrábí je desítka korporací a suroviny pro ně jsou pěstovány z osiv tří dodavatelů). Je tedy otázkou, nakolik jde o vizi budoucnosti a nakolik o promítání nostalgických vzpomínek či představ o ní.

Tak či onak, firmy by měly při rozvoji technologií a obchodních modelů pamatovat na lokální souvislosti - ať už jde o sociální vztahy, komunitní obchodní modely, spolupráci a sdílení přítomného okamžiku.

Vytvoření “bubliny pohodlí”. Náš život budou ve stále větší míře monitorovat a řídit nejrůznější asistenti – ostatně již dnes tomu tak je při používání chytrých náramků (nebo jste si nikdy neudělali pár kroků navíc, například cestou na nákup, abyste dosáhli kýžených deseti tisíc?). Zároveň se tak ale vystavíme dohledu “velkého bratra” – ať už jím bude stát jako v Číně, nebo “jen” zdravotní pojišťovna. Postupně tak vytváříme další a další verze pomyslného panopticonu – ta nejnovější, Panopticon 4, to je právě sledování, které na sebe uvalujeme sami a formování “digitálního já” (chytrý náramek, profil našeho chování využívaný službami Google apod.).

Firmy, které se chtějí zaměřit na osobní, nositelné a další podobné technologie, by možné negativní dopady měly mít na paměti a neopomínat pohodlí a zjednodušení života zákazníků, ale zároveň by neměly opustit myšlenku, že technologie by (také) měly umožňovat nové věci a přinášet zásadní průlomy. To může znamenat ochotu proniknout i do míst, která nám jsou v domácnosti zvlášť svatá a nabízejí poslední útočiště soukromí (protože co jiného může lépe fungovat jako “digital-health-hub” každé domácnosti, jak by vám ostatně vysvětlili Japonci… nebo Němci a Holanďané, kteří “analogovou” verzi onoho hubu navrhli již před více než 100 lety…):

 

Udržitelnost je třetím tématem spojujícím většinu vizí roku 2035 – a zároveň rozdělujícím, neboť si klade otázky o vhodnosti GMO potravin (versus jejich nutnost pro nakrmení populace přesahující 7 miliard), příčetnosti Německa při stanovování emisních cílů a energetického mixu pro rok 2030 (což může opět kolidovat s tématem GMO a cen potravin), nebo čínských projektů typu “Nebeská řeka”, jež zahrnují rozsáhlé ovlivňování počasí od roku 2022.

Dnes jde bohužel převážně o témata politická a nikoliv technologická – to nejrozumnější, co podniky mohou dělat, je usilovat o odolnost souvisejících ekosystémů (ta je do značné míry dána jejich různorodostí a propojením na další oblasti), případně klást důraz na transparentnost a místo levných CSR proklamací uvažovat o tom, jak smysluplnou udržitelnost promítnout do svého provozu.

 

Hack Your Way to Adaptive Strategy

Analytik: Ian Cox

(Slajdy i audiozáznam jsou pro registrované účastníky dostupné na portále)

Vítězit ve zlomových okamžicích a najít optimální bod rovnováhy digitálního a tradičního přístupu vyžaduje vhodnou strategii – jenže tradiční postupy formování a ladění strategie dnes často nefungují, neboť její konkrétní prvky mohou snadno zastarat (v řádu měsíců) a změny trvají dlouho. Analytici proto vyvinuli koncept adaptivní strategie, který je založen na co nejdřívějším spuštění, možnosti reagovat průběžně na změny, zahrnutí (nebo dokonce využití) nejistoty a zapojení co největšího počtu zaměstnanců.

Pro zavedení adaptivní strategie je vhodné využít nejen kulturní hacky (k nim se ještě pokusíme vrátit v závěrečných postřezích ze Symposia), ale především hacky strategické:

Například identifikování pěti klíčových předpokladů, na nichž strategie stojí, a klíčových souvisejících trendů, které je třeba monitorovat a analyzovat každý měsíc, případně přistoupit ke strategii jako ke skutečnému produktu s životním cyklem atd. (viz slajd).

Další podrobnosti naleznete ve slajd decku a záznamu přednášky.