Gartner IT Symposium / Xpo 2019, Barcelona – nedělní shrnutí

5.11.2019
Veronika Vápenková
Výběr z přednášek a témat: Neděle 3. listopadu 2019

Nedělní program IT Symposia byl už tradičně vyhrazen oborovým tématům a odpolední keynote hostujícího řečníka. Připravili jsme pro vás výběr obsahu několika přednášek.

Pause for Thought: Reimagining the Digital Economics of Banking

Odvětví: Bankovnictví a finance, Analytik: Alistair Newton

Co se děje se světem bankovnictví a jeho obchodními modely? Podle Alistaira Newtona spočívá proměna celého odvětví v nevyhnutelném odklonu od tradiční definice tvorby přidané (ekonomické) hodnoty – nejde už o prostý přínos (vnímanou hodnotu) dané služby, nebo přidanou hodnotu vytvářenou prostřednictvím investic. Tento starý model (pozn. red. v bankovnictví navíc značně pokřivený regulací a někdejší takřka absolutní mocí bank nad trhem peněz) je už podle Newtona přežitý. Banky by se měly co nejrychleji naučit správně a také odpovědně pracovat s jedinečnými aktivy, která (prozatím) vlastní – ať už jsou to informace o klientech nebo vysoká míra důvěry, kterou na trhu stále prožívají (přinejmenším v našem kulturním okruhu).

Banky musí řešit řadu nových témat a změn – ať už je to význam nových zaměstnaneckých či společenských metrik, hlavním katalyzátorem změn jsou ale metriky zákaznické, často takové, jimž banky doposud nevěnovaly (tak velkou či dostatečnou) pozornost jako je úspora času na straně zákazníka, interakce a komunikace či porovnávání nových konkurenčních alternativ, které se na trhu díky digitálním/fintech technologiím objevují.

V některých případech banky dost možná hrají o čas, jak naznačuje například vývoj “důvěryhodných značek” na čínském trhu, kde se služby jako Alipay a WeChat již takřka vyrovnají bankám.

Algorithms and Things Will Transform Manufacturing

Odvětví: Výroba, Analytik: Ivar Berntz

Nástup algoritmů a strojového učení ve výrobě je vlastně jen digitální obdobou průmyslové revoluce 19. století – jeho podstatou je, stejně jako před 200 lety, zavedení strojů, jež jsou schopny plnit funkce lidí – v ideálním případě výrazně rychleji a s vyšší přesností. Algoritmy jsou obecně dobré pro úlohy jako je třídění a klasifikace, sledování stavu a sestavování reportů, nastavování a řízení parametrů či zpracování velkých objemů dat, krom toho umožňují snižování nákladů a rizik, zvyšování spolehlivosti a zlepšení “vhledu” do nejrůznějších problémů či situací. To vše platí již dlouho, s masivním nástupem technik jako je strojové učení se ale výrazně posunují možné přínosy – jak ukazují například již dříve publikované výsledky nasazení ML při řízení spotřeby (a tedy i nákladů) datového centra Google:

Ještě výraznějších úspor lze dosáhnout nahradí-li pokročilé algoritmy fyzická aktiva například v rámci simulace (jako optimalizace aerodynamiky využívající modely doplněné o “tréninky” pomocí dat z reálného vzdušného tunelu), nebo je-li pomocí pokročilé techniky ML či DNN nahrazena doposud výhradně lidská funkce (navíc s vyšší přesností), jako tomu je u kontroly přesných elektronických součástek pomocí počítačového zraku.

Jaké algoritmy se tedy ve výrobní sféře skutečně využívají – a ve kterých segmentech? Z tabulky vyplývá, že vedoucí postavení má automobilový průmysl, následován výrobou spotřebního zboží a stavebních/zemědělských strojů. Obecně vcelku pochopitelně dominuje procesní optimalizace, o druhé místo soupeří chytří roboti (ve skladech či výrobě) a chatboti.

 

Disruptive Technologies and Trends in Financial Services

Odvětví: Bankovnictví a finance, Analytik: Pete Redshaw

Další nedělní přednáška z oblasti financí se zaměřila zejména na nastupující a rozvíjející se hrozby, jimž banky a tradiční finanční hráči musí čelit – v současné době jde zejména o digitální obry, startupy z oblastí jako fintech či insurtech a další firmy působící v oblasti finančních služeb (investiční, správa aktiv apod.). Mezi nastupující hrozby z pohledu bank patří i tzv. Digitální draci – tedy hráči zejména z pevninské Číny (nemusí jít ale jen o obry typu Alibaba či Tencent).

Banky těmto novým konkurentům či hrozbám čelí například nasazováním nových technologií – jaké jsou rozdíly mezi “lídry” trhu a těmi, kdo se drží spíše v závěsu, naznačuje slajd.

Zajímavější jsou ale konkrétní příklady projektů, kterými banky a finanční instituce čelí nové konkurenci. Například QuickPay finanční skupiny BMO je samoobslužná platforma pro platbu faktur a vyúčtování schopná předvyplnit platební příkazy a následně je uživateli zaslat ke schválení. Jde o řešení, které je z hlediska zákazníka šestkrát rychlejší než používání klasického online bankovnictví a provozovatelům přineslo zásadní snížení návštěv na pobočkách i volání na zákaznickou linku, což lze vyjádřit úsporou 1,4 milionu dolarů ročně.

Zajímavý pilot využití blockchainu realizovala ICICI Bank – zahrnoval jak retailové, tak komerční bankovnictví s cílem nahradit tradiční ruční procesy digitálními aktivy s plnou dohledatelností.

Jiným příkladem může být Digital Experience platforma Taishin Bank, která zahrnuje nejen automatizaci otevírání účtů (to nabízejí i banky v Česku), ale také služby roboinvestora, online pojistné tržiště a forex, služby jsou poskytovány v rámci partnerství s operátory, pojišťovnami a fintechy.

 

Další tipy na přednášky, které jste v neděli možná nestihli – stáhněte si jejich audiozáznamy a slajdy na portále Symposia či v mobilní aplikaci.

 

Creating Culture of Innovation

Zlatým hřebem nedělního programu byla bezpochyby keynote hostujícího řečníka Dr. Fonse Trompenaarse “Creating Culture of Innovation”, která přes nejrůznější půvabné kulturní klišé a stereotypy kouzelným způsobem odpovídala na otázku, jak vyřešit řadu protikladů, které se týkají života, práce a v neposlední řadě i reality IT a digitálního byznysu.

Shrnovat obsah přednášky by nemělo smysl, protože klíčem k jejímu obsahu je kouzlo řečníka – registrovaní účastníci si ji mohou stáhnout v podobě audiozáznamu a slajdů na portále konference nebo v mobilní aplikaci Gartner Conferences.

How Digital Product/Service Innovation Will Disrupt Healthcare

Úvodní přednáška Mika Jonese věnovaná odvětví zdravotní péče výtečně shrnula hlavní dilemata, výzvy i vhodné postupy pro přechod ke skutečné digitální péči, která by měla zahrnovat nejen diagnostiku a léčbu, ale také zotavování, prevenci, wellness a systémy řízení péče. V záznamu a slajdech se dozvíte, jak aplikovat na oblast zdravotní péče pravidlo “digital first” a jak se připravit na budoucnost digitálního zdravotnictví – zejména prostřednictvím vytvoření nového druhu vztahů s pacienty.

 

The Changing Nature of Retail & Advanced Intelligence: The Nervous System of Your Retail Organization

Maloobchod patří k odvětvím, která byla, přinejmenším v některých subsegmentech, zasažena digitalizací mezi prvními. Řada jeho segmentů ale čelí frontálnímu útoku online prodeje a expanzi digitálních obrů jako je Amazon (u nás pak spíš Alza a Mall Group) teprve krátce. Postupná transformace maloobchodu umožňuje učit se z úspěchů a chyb těch, kteří byli “zasaženi” dříve. Robert Hetu ve své přednášce představil mimo jiné pět adaptivních strategií:

Zaujala nás také Robertova druhá přednáška zaměřená na využívání AI a dalších pokročilých technologií v maloobchodě a vytvoření “nervového systému maloobchodu”.